wz
Fotbal Jevišovice Stránky města Jevišovice Na nudu TOPlist
Historie
První sokolské hřiště bylo vybudováno v Jevišovicích v letech 1924 –1925 partou dobrovolníků bez jakékoliv techniky ručně a bezplatně. Nacházelo se v místech dnešního starého hřiště na Znojemské ulici a mělo rozměr 50 x 25 m. V té době vedení Sokola zakázalo na tomto hřišti hrát fotbal.
Na jaře 1932 se utvořila skupina kluků, kteří chtěli hrát kopanou. Nebylo však kde hrát. Hrálo se na prostranství mezi stodolami. Zde se to nelíbilo majitelům stodol. Velmi často se hrávalo na obecním pozemku u obecního lesa u Černínské silnice v zatáčkách. Několikrát se hrálo na kopci u Boskovštejna proti místním klukům.
Hrál se fotbal před kostelem a u Komenia. Když nám jednou padl míč do okna pana řídícího Dohnala, paní nám jej ochotně vrátila. Mám zato, že pan řídící bayl v té době snad jediný, který kopané fandil. Kolem fotbalového míče se utvořila parta kluků ve složení: Kukla Oldřich, Venclík Karel a Sláva, Lojza Pius, Lojza Vacula, Láďa Studený, Jara Matouš, Matěj Bulín, Karel Dohnal, Jara Novák.

V roce 1934 se začali o kopanou zajímat i starší hoši. Velkým iniciátorem a propagátorem kopané byl Ladislav Audy, který chtěl postavit hřiště u Zádušky na katastru obce Černín. S vedením obce se však nedohodl. L. Audymu pomáhal Alois Hrda a Ladislav Papírník, který přišel z Třebíče a měl již nějaké organizační schopnosti. Do míče v té době kopali Rudolf Zámečník, bratři Karel a Josef Čábelovi, Jan Budín, Lojza Lalitsch, Miloš Mašek. První skutečné utkání sehrála XI. nezaměstnaných Jevišovice ve Stupešicích v roce 1934. Jeho výsledek se nám nepodařilo zjistit. Od tohoto roku datujeme zrození tohoto nejkrásnějšího sportu v Jevišovicích. I když i toto mělo k řádně organizované soutěži pořád ještě daleko. V našem okolí se organizovaná kopaná hrála jen ve Znojmě a Únanově.

Když za války zakázali Němci činnost Sokola podařilo se Oldřichu Kuklovi a Miroslavu Štábovi dostat souhlas k úpravě sokolského cvičiště na fotbalové hřiště. Na jaře 1941 byla přičleněna ke cvičišti část školní zahrady, ze Slatiny přijel bagr, který zde upravoval rybník a jednoho krásného dne nechal Mirek Štáb a Jaromír Máša vytrhat kvetoucí třešně a během týdne upravit fotbalové hřiště na rozměry 90 x 36 m. Byla to hotová „revoluce!. Bývalí funkcionáři Sokola se vzdali svých funkcí. Cíle však bylo dosaženo. Hřiště na kopanou mohlo sloužit svému účelu. V Jevišovicích se začala hrát organizovaná kopaná. O. Kukla, jako tajemník obchodního gremia, natiskl přihlášky do oddílu kopané, kde každý musel prohlásit že není Žid
.
Od roku 1941 se několik let hrálo mezi mužstvy Jevišovic, Mikulovic, Višňové a Horních Dunajovic o tzv. Truhlářův pohár. ( Truhlář měl za války v Sokolovně dílnu, kde několik děvčat opravovalo poničené německé uniform a pohár o který se hrálo věnoval). Aktivita jevišovických fotbalistů nezůstala utajena a tak se oddíl kopané musel přihlásit do brněnské fotbalové župy.
Za Jevišovice nastupovali tito hráči: Machyl, Sáša Kučera ( syn ředitele velkostatku – brankář), O. Kukla do doby než byl nuceně nasazen do Říše, Radek Krejčí – dlouhotelý hráč a později obětavý funkcionář - obránce, Alois Pius – obránce, Hugo Petz, na kole dojížděl pravidelně z Mor. Budějovic František Svoboda, Květa Audy, František Šťastný, Karel Dohnal, Mirek Moravec ze Střelic. Prvním a dlouholetým kapitánem byl ing. Karel Kapinus.

Postupně přicházeli mladší hráči. Cyril Ryšavý- brzy zemřel, jeden z nejslušnějších hráčů Karel Burda a jeho bratr František – který tragicky zahynul. Z Boskovštejna Jara Písařovic, bratři Paulovi, Hagara-Šťasta, z Hostimi Karel Sláma, ze Slatiny Sláva Doležal- Čajík, na kole z Přešovic pravidelně dojížděl Pepík Skřivánek, z Hl. Mašůvek střelec s velice tvrdou ranou Pepík Křivánek. Z Brna přišli bratři Brázdovi – obránce Jarda a rychlé křídlo František. Tvrdý záložník a obránce Mirek Černý a Miroslav Pátek, Laďa Čech, rychlé levé křídlo František Prokeš a Jan Horák později jeden z nejpopulárnějších a dlouhobobých okresních rozhodčích. V brance se postupně střídali Sláva Doležal-Čajík, Maršálek Josef, Klouda Josef, Fráňa Částek, Pavel Kuba, Ondřej Přibil, který přišel z Plenkovic, Josef Sluka ze Střelic. Mužstvo bylo dále doplněno o Karla Karpíška a Jardu Musila, Františka Gregora, Ladislava Komůrky. Z Bojanovic přišli Rudolf Bazala a Emil Stehlík, bratři Dohnalovi. V této době hrál oddíl kopané pod hlavičkou DSO ( dobrovolná sportovní organizace), který vznikl v továrně Drukov a jehož předsedou byl Jaromír Máša.

Později znovu přešel k původnímu názvu TJ Sokol.
Družstvo mužů se probojovalo do okresního přeboru ( II. třídy ), kde hrálo čtyři sezony a později na dlouhou dobu sestoupilo a hrálo ve III. a IV. třídě.

Tradičně každoročně v letní době je pořádán memoriál Cyrila Ryšavého a Františka Burdy.
Hřiště na kopanou bylo stále malé, nevyhovující. Proto došlo k jeho rozšíření a prodloužení na 100 x 50 m.
K zápasům se jezdilo na kole, později nákladním autem které řídil pan Arnošt Prokeš, traktorem JZD a později starším autobusem RND hráči nazývaným Abonent, který většinou řídil pan Josef Nezveda a jenž byl ve vlastnictví Sokola.

Družstvo mužů prodělalo generační problémy a sestoupilo až do IV. třídy. V roce 1973 se situace v mužstvu postupně zlepšuje a výhrou v posledním zápase ve Vratěníně 3:5 postupuje do III. třídy.
V této době vedle zkušených hráčů kterými jsou dlouholetý hráč a kapitán František Prokeš, František Schwarz, Josef Sluka, Ferda Vyklický a Mirek Malý nastupují mladíci Valentín Pospíchal, bratři Oldřich a Květoslav Kuklovi, Sáša Audy, Jarda Fouček, Standa Částek, Libor a Karel Rožnovský a brankář Arřnošt Prokeš. Mužstvo je postupně doplňováno o Antonína Pospíchala, bratry Kloudovi, Štefanovi, Zdeněk Vykjlický, Karel Hrnčíř, Milan Brázda, František Kománek, Štefan Karvai a z Boskovštejna obránce a brankář Bohumír Rada. Později to jsou Pavel Makovička, Pavel Vrbka a Pavel Řiháček, bratři Dvořákovi, Zdeněk Zelený a Zdeněk Komůrka, Vlasta Karpíšek, Petr Brázda, bratři Sláva a Jiří Šeinerovi.
Ve vedení oddílu se postupně střídají Jaromír Máša, Radek Krejčí, dr, Audy, Jarda Musil, Josef Štangl – dlouholetý předseda Sokola, Oldřich Kukla, Josef Dohnal, Mirek Minarčík, Jiří Slezák, Pavel Makovička.
Je nutné vzpomenout obětavého dlouhodobého funkcionáře a oddílového lékaře MUDr. Františka Havla.
V této vzpomínce nelze opomenou fotbalového nadšence, dlouholetého pomezního rozhodčího pana Františka Schneidera z Černína.
Je třeba vzpomenou i těch, které na hřišti většinou není vidět, ale bez kterých by chod mužstva nebyl možný. Jsou to hospodáři. Na těchto postech se postupně střídali: Švarc, Kukla Oldřich nejst., Zd. Vyklický, Sláva Šeiner, Jarda Musil a jeden z nejobětavějších v poslední době Mirek Makovička.
Pod vedením Jiřího Slezáka začíná úroveň fotbalu v Jevišovicích postupně narůstat a družstvo mužů se po několika neúspěších probojovala v roce 1999 do okresního přeboru
čtvrtek 3. srpna 2006 - Oficiální spuštění webu
Fotky: